|
|
|
|
|
Vinařská Obec Branišovice : |
Branišovice leží v geomorfologickém
celku Dyjsko – svrateckého úvalu, v
podcelku Drnholecké pahorkatiny, v
okrsku Olbramovické pahorkatiny,
která má sklon k jihovýchodu.
Vyskytují se zde neogenní a
čtvrtohorní usazeniny. Vegetační
stupeň je buko-dubový, délka
vegetační doby 165 dní a průměrná
teplota 8,5C. Převažují zde pole s
pěstováním pšenice, kukuřice a
cukrovky, hojně sady (meruňky,
broskvoně), místy vinná réva.
Lesnatost je velice malá.
V
obci jsou tři rybochovné
rybníky - všechny jsou založeny na Olbramovickém potoku. Obec je
zásobována pitnou vodou z artézských
pramenů v Loděnicích a společným
vodovodem.
První písemná
zmínka o Branišovicích pochází z
roku 1222. Z nemovitých památek lze
uvést :
-
Zámek
: ne příliš
velký a
architektonicky
výrazný.
Řazen k
baroknímu
slohu z
přelomu 17.
a 18.
století.
Zpočátku
sloužil jako starobrněnský
cisterciácký
klášter,
který byl
zrušen v
roce 1782 a
v jeho
vlastnictví
se
vystřídali Lichtenštejnové
a Kinští. Zámek
je
jednopatrová
obdélníková
budova,
která byla v
60-tých
letech
porušena
modernizací.
Přízemí, kde
se nachází
zbytky
původních
kleneb není
v
současnosti
využité.
-
Kostel Sv.
Vavřince :
čtverhranný,
spadající do
slohu rané
gotiky.
Presbytář
postaven
ve 13.
století. V
průběhu 30-ti leté
války byl
kostel
zničen. Roku 1673
byla
postavena
loď kostela
a v roce
1800 byla
dokončena
kratší loď s
věží. Před
přístavbou
kostela v
roce 1799
byl na stěně
nalezen
nápis z roku
1673
Pořízený
Justinou Wágnerovou.
První zmínka
o faře
pochází z
roku 1356. Z
fary, která
dříve
náležela
kostelu, je
v
současnosti
zřízena
mateřská
škola.
V
současné
době má
obec 4
registrované
pěstitele
révy
vinné.
|
|
Viniční trať
VINOHRAD : I.kategorie,
celková plocha viniční tratě 43 ha, z toho 2,5 ha
vinic, nadmořská výška 205 - 220 metrů, průměrná
svažitost 5%, průměrná roční teplota 9°C,
suma aktivních teplot 2800°C,
geologický původ - vápenité jíly, písky říčních
teras překryté spraší Karpatské předhlubně,
hlinitopísčitá hnědozem.
Odrůdová
skladba :
Veltlínské zelené, Muller-Thurgau,
Ryzlink Rýnský, Muškát Moravský, Aurelius, Tramín
červený, Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý portugal |
|
|
Historie Vinařství v
Branišovicích : |
První zprávy o vinicích v Branišovicích jsou z roku 1497, kdy
vinohrady byly opuštěné v důsledku
válek uhersko-českých. Moravské
vinařství mělo největší rozkvět na
počátku 17. století, kdy vinohrady
měly v celé zemi rozlohu asi 30
tisíc ha. V Branišovicích bylo v
roce 1600 319 mír vinohradů. Také na
Komenského mapě rozšíření vinohradů
na Moravě jsou zakresleny
Olbramovice a okolí (oblast
Branišovic) s označením symbolu
révy. Na vinice byla v té době
vinařské konjunktury přeměňována
pole, nivy i louky.Pokud byl mír,
vinařství vzkvétalo, ale válečné
doby znamenaly pro něho pohromu.
Velké zničení vinohradů na Moravě
způsobila třicetiletá válka. Po ní
zpustly i Branišovice, takže při
vizitaci v roce
1670 bylo nalezeno v
I. tř. 212 a 51/3 měřic, ve II. tř.
106 a 2 2/3 měřic vinic, které byly
velmi staré a pusté.
Z
uvedeného přehledu je zřejmé, že
vinařství mělo v Branišovicích v
těchto dobách širokou hospodářskou
základnu. Vinařské symboly se
objevily i v pečetí obce - Obec Branišovice měla v pečetním poli dva
hrozny s vinnými listy (1675,1698).
Obec Vinohrádky (dnes součást
Branišovic) měla v pečetním poli
hladký vinohradnický nůž a hrozen.
Vizitační nález v obci Branišovice
jmenuje roku 1755 vinice hospodářů v
trati u Vysoké hory, ve Špicích, k
Vinici, Stará trať. Nejvíce
vinohradů je v té době soustředěno
ve Staré trati a Vysoké hoře (dnešní
lid. název Hofperk – z něm. Hochberg).
Z vinic
bylo nutné odvádět vrchnosti dávky,
které byly odstupňovány podle jejich
zařazené kvality. Vinné desátky v Branišovicích byly roku 1750 celých
66 věder vína dobré jakosti (asi 37
hl) a desátek 1/8 vědra (71) tzv.
Waschwein.
Půda pro vinice byla v Branišovicích
dobrá, ale velké škody zde
každoročně způsobovaly silné větry a
mrazy. V Branišovicích panská
hospoda vyčepovala roku 1750 ročně 9
věder vína (asi 505 l). Podle
pořádku se mělo vyčepovat 6 věder
vína (asi 340 l). Cizí víno se
nesmělo dovážet.
Horenské
právo, kterým se rozumí souhrn všech
předpisů o vinicích, viničné řády s
platností pro určitý okrsek a
předpisy o celé organizaci vinařství
se z našich obcí nezachovala. Údajně
byly známy „artikuly vinařské“ z branišovické obce ještě zpočátku
našeho století, ale není po nich
žádná památka. Pro poddanské obce
byly většinou vydávány a potvrzovány
vrchností.
Zkázu
moravských vinic, a vinic v Branišovicích, přivodil ke konci
minulého století révokaz (Phyloxera
vastatrix). Krize vinařství se ale
také prohlubovala i zhoršujícími se
klimatickými podmínkami,
vzrůstajícím požíváním jiných nápojů
než vína a další vlivy. Zlepšení
stavu proti fyloxeře nastává teprve
ve 30. letech našeho století, kdy
dochází u révy k využívání
amerických podložek, odolných proti
révokazu.
K
rozmachu vinařství na Moravě dochází
až po druhé světové válce. Vinice
ale nebyly v Branišovicích obnoveny.
Pěstování révy se v okolí
soustředilo do olbramovického
katastru a to opět na historická
„vinorodá úbočí Leskounu.“ Ostatní
„Hory“ katastrů, jako například i v
Branišovicíh, byly využívány pro
polní výrobu.
|
|
Fotografie obce Branišovice : |
Orthofotografie obce a Viniční trati Vinohrad
v pravé části
Fotografie obce a - v popředí Sýpka, vinice J.Hoška
a Fučíkovic sklípek
Kostel sv.Vavřince uprostřed obce
Jeden ze tří chovných rybníků
|
|
|
|
|
www.stloukal.net
| |
|